Ústavní soud (ÚS) ve svém nejnovějším nálezu k nezletilým dětem řekl, že při rozhodování o rozsahu styku nezletilého dítěte s prarodiči nelze použít stejná kritéria, jako by šlo o jeho rodiče. V nálezu sp. zn. I. ÚS 1081/20 také stojí, že v našem právním řádu nejsou výslovně stanovena kritéria, kterými by se obecné soudy měly při stanovení rozsahu styku s příbuznými dítěte řídit. Určitá kritéria lze podle ÚS však vyvodit z judikatury a z komentářové literatury. Stejně jako v ostatních věcech, které se týkají nezletilých dětí, je třeba i v těchto případech pečlivě zvažovat nejlepší zájem dítěte, který může být oslaben mimo jiné i z důvodu existence napětí, konfliktů či vyhrocených vztahů mezi rodiči dítěte a příbuznými, o jejichž styku s dítětem je rozhodováno. ÚS uvedl, že rozsah styku dalších příbuzných s dítětem nemůže být rozsáhlejší či postaven na roveň styku rodičů s dítětem, zejména nepřejí-li si to rodiče, jejichž stanovisko za normálních okolností musí být zohledněno.