Výzkumný ústav práce a sociálních věcí (VÚPSV) publikoval výzkumnou zprávu o problematice hodnocení účelnosti využití státního příspěvku na výkon pěstounské péče. Realizace podpory pěstounských rodin, pro kterou se vžilo označení „doprovázení“, byla zavedena zákonem o sociálně-právní ochraně dětí v roce 2013 a od té doby se stala nepostradatelnou součástí podpory schopnosti pěstounských rodin zajistit péči o svěřené dítě. Finančně je tato podpora hrazena ze státního příspěvku na výkon pěstounské péče (SPVPP), který vyplácí Úřad práce České republiky a je v současné době 48 000 Kč na rok a rodinu. Výzkumná zpráva přináší poznatky o činnostech, které jsou předmětem doprovázení, o potřebách pěstounských rodin a o skladbě čerpání státního příspěvku na výkon pěstounské péče. Identifikuje také aktuální nedostatky v systému a navrhuje možná řešení.
TOP 10 zjištění
- Kraje s nejvyšším počtem pěstounských rodin v přepočtu na 100 tis. obyvatel jsou kraje Moravskoslezský, Karlovarský a Ústecký.
- Tři čtvrtiny pěstounských rodin je doprovázeno v nezprostředkované pěstounské péči, tedy ve vlastních širších rodinách, které zpravidla neprošly procesem odborného posuzování a nebyly tak na situaci svěření dítěte připravovány v rámci příprav k přijetí dítěte do rodiny. Z toho se ze dvou třetin jedná o péči prarodičovskou.
- V personální oblasti se doprovázející subjekty drží doporučených limitů a mají 20–25 rodin na jednoho sociálního (klíčového) pracovníka.
- Z hlediska účetních skupin tvoří osobní náklady 69 % čerpání státního příspěvku na výkon pěstounské péče. Obdobné procento v nákladech vykazuje i systém sociálních služeb.
- Odborníci z praxe se shodli na výši státního příspěvku na výkon pěstounské péče představující 70 000 Kč jako na částce nejbližší potřebám doprovázených rodin.
- Příbuzenská pěstounská péče je velmi specifická a než o doprovázení se jedná spíše o sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi.
- Většina subjektů doprovázejících pěstounské rodiny realizuje intervence ve vyšší frekvenci, než je zákonem nastavené minimum osobního kontaktu s dítětem a pěstounem 1x za 2 měsíce.
- Polovina pěstounů využívá “respit”, tzn. zajištění celodenní péče o svěřené dítě v rozsahu alespoň 14 dnů. Pěstouni respit využívají kvůli částečnému financování ze strany doprovázejících subjektů, zároveň je to „PR nástroj“ části doprovázejících subjektů typu PO, kterým se snaží přilákat pěstouny a uzavřít s nimi dohodu.
- 68 % doprovázejících subjektů by rádo poskytovalo a ze SPVPP financovalo doučování pro svěřené děti pěstounů. 53 % dotázaných subjektů by rádo poskytovalo službu svépomocných skupin.
- Tři čtvrtiny zkontrolovaných doprovázejících subjektů postupují správně v oblasti čerpání státního příspěvku na výkon pěstounské péče.
V oblasti práv a povinností pěstounů a doprovázejících subjektů doporučuje VÚPSV úpravy legislativní i nelegislativní povahy.
Úpravy legislativní povahy
- Vymezit zvyšování si znalostí a dovedností v oblasti výchovy a péče o dítě na povinných 24 hodin v kalendářním roce. Současné vymezení na 12 měsíců po sobě jdoucích je velmi zmatečné a působí značné organizační problémy.
- Zařadit mezi práva pěstounů i řízené svépomocné skupiny.
- Limitovat možnosti výpovědi dohody o výkonu pěstounské péče ze strany pěstouna na max. 2x ročně a to k 31. 12., případně i 30.6.
- Sjednotit hodinovou dotaci vzdělávacích lekcí na obvyklých 45 minut.
Úpravy nelegislativní povahy
VÚPSV doporučuje upravit normativní instrukci k čerpání SPVPP tak, aby:
1. bylo uznatelných k čerpání i více jak 24 hodin vzdělávání.
2. byla stanovena specifika dokládání a ověřování realizace zvyšování si znalostí a dovedností v oblasti výchovy a péče o dítě v jiných formách, než je prezenční vzdělávání.
3. byly stanoveny parametry svépomocných skupin.
4. byly stanoveny minimální standardy doprovázení a vymezení doprovázení vůči sociálním službám (raná péče, sociálně-aktivizační služby pro rodiny s dětmi).
Celá zpráva je k přečtení na této stránce.
Zdroj informací: www.vupsv.cz