Ústavnímu soudu napadly dvě ústavní stížnosti týkající se problematiky zvýšení výživného zpětně za dobu před zahájením řízení. Stížnosti vzešly ze dvou samostatných soudních kauz, spojitost tak spočívá pouze v totožné právní otázce. Ústavní soud dospěl k závěru, že takové zpětné stanovení výživného má být pravidlem, nikoliv výjimkou. Při prokázané změně poměrů se zvýšené výživné zpravidla přiznává od relevantní změny poměrů, tedy i zpětně za dobu nejdéle tří let ode dne zahájení řízení.
Ústavní soud současně doporučil obecným soudům, aby v rozhodnutích o vyživovací povinnosti dopředu avizovaly, kdy podle nich nastane při normálním běhu okolností další relevantní změna poměrů a odkdy by mělo být placeno vyšší výživné a jak by rodiče mohli novou výši výživného sami určit, třebas i odkazem na informace zveřejňované Ministerstvem spravedlnosti k výživnému na vyzivne.justice.cz, a to právě v zájmu předejití soudním řízením, v nichž je zvýšení výživného požadováno až po dlouhé době od změny poměrů ovlivňující odůvodněné potřeby dítěte.
Nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 871/24 (ve věci stěžovatelky) je dostupný zde.
Nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 1760/24 (ve věci stěžovatele) je dostupný zde.
Zdroj informací: www.usoud.cz