Veřejný ochránce práv se v poslední době zaměřil na kontakty dětí a rodičů ve výkonu trestu odnětí svobody. Stalo se tak i z toho důvodu, že se na něj stále častěji obracejí rodiče ve výkonu trestu odnětí svobody (VTOS), že jim není umožněn osobní ani nepřímý styk s jejich dětmi. Ombudsman zjistil, že v některých případech šlo o závažná pochybení orgánů sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD), jakož i nejednotnou praxi OSPOD podpořenou absencí metodické podpory.
Podle veřejného ochránce práv by měl OSPOD u dítěte, s jehož rodinou pracuje, vždy přezkoumávat, zda nástup rodiče do VTOS má vliv na míru jeho ohrožení, a případně tomu přizpůsobit jeho individuální plán ochrany dítěte a zohlednit v něm tuto skutečnost. Posouzení vhodnosti styku dítěte s rodičem ve VTOS by měl OSPOD činit v každém případě zvlášť a přihlížet ke specifikům daného případu. OSPOD, rodič ve VTOS, pečující osoby, ústavní zařízení, věznice ani doprovázející organizace nemohou jednostranně upravit, omezit či zakázat styk dítěte s rodičem ve VTOS. Zachování osobního styku dítěte s jeho rodičem ve VTOS by mělo být pravidlem a jeho vyloučení výjimkou. OSPOD by měl dohlédnout na to, že pečující osoby nebo ústavní zařízení dítě na styl náležitě připravují. Povinnost poskytnout rodiči ve VTOS informace o dítěti mají pečující osoby nebo ústavní zařízení, nikoliv OSPOD či doprovázející organizace pěstouna.
Ombudsman v této souvislosti provedl také výzkum zaměřený na práci OSPOD s dětmi a jejich rodiči ve VTOS v souvislosti se zajištěním vzájemného práva na styk. Z výzkumu vyplynulo:
Většina OSPOD s nástupem rodiče do VTOS neprovádí podrobné vyhodnocení situace dítěte, které do té doby nevedly jako ohrožené. Jedná se o více než tři čtvrtiny OSPOD. Stejně tak téměř třetina OSPOD neaktualizuje individuální plán ochrany dítěte (IPOD) při nástupu rodiče do VTOS u dětí, které již vedou jako ohrožené. Více než třetina OSPOD rodiče ve VTOS neseznamuje s IPOD, nejčastěji proto, že rodič ve VTOS nemá zájem o kontakt. Většina OSPOD poskytuje rodiči ve VTOS informace o dítěti, 23 % OSPOD ponechává informování na jiných subjektech.
Necelá pětina OSPOD se dotazuje všech dětí, zda se chtějí s rodičem ve VTOS stýkat. Přibližně polovina OSPOD (48 %) zjišťuje názor dětí od určitého věku – nejčastěji od šesti let. Pokud dítě odmítá kontakt s rodičem ve VTOS, OSPOD nejčastěji doporučí nebo zprostředkuje odbornou pomoc dítěti nebo pečující osobě.
Nejčastější překážky ve styku dětí s rodiči ve VTOS na straně věznic a vazebních věznic podle OSPOD představuje omezení počtu osob při návštěvě, návštěvní místnost nedostatečně uzpůsobená potřebám dětí nebo třeba necitlivé vstupní kontroly u dětí. Pouze jeden z deseti OSPOD využívá asistence organizací, které se specializují na přípravu a průběh setkávání dětí s rodiči ve VTOS.
Zpráva o šetření k přečtení ZDE a výzkumná zpráva ZDE.
Zdroj informací: www.ochrance.cz