Ústavní soud (ÚS) ve svém nálezu sp. zn. II. ÚS 2533/20 poukázal na kritické nedostatky českého zákonodárství v oblasti bydlení. Poskytování bydlení za jasně stanovených podmínek je jedním ze základních nástrojů řešení sociálních a ekonomických problémů na místní i regionální úrovni. Dlouhodobá nejistota obyvatel týkající se jejich bydlení může podle Ústavního soudu ohrozit důvěru občanů v demokratický právní stát, a proto ÚS apeloval na zákonodárce, aby provedli aktivní kroky k přijetí zákona o sociálním bydlení, který by v České republice stanovil obcím konkrétní opatření a nástroje pro uspokojování bytových potřeb jejích občanů. „Je zřejmé, že se obtíže budou v budoucnu dotýkat nejen osob ohrožených chudobou, ale s ohledem na inflaci a narůstající ceny energií i střední třídy, seniorů, samoživitelek, studentstva a mladých osob,“ stojí v nálezu.
Poskytování sociálních dávek není podle ÚS dostatečnou realizací práva na bydlení, stát musí též garantovat faktický a efektivní přístup k důstojnému bydlení. Podle ÚS není možné nechat člověka žít na ulici, bez přístřeší, nebo v každodenní nejistotě o střechu nad hlavou, pokud to není jeho svobodné rozhodnutí.
Celý nález je k dispozici na této stránce.
Zdroj informací: www.usoud.cz