Výzkumný ústav práce a sociálních věcí představil výsledky druhé vlny šetření zaměřeného na proces zprostředkování náhradní rodinné péče v České republice, se zvláštním zřetelem k dětem romského etnika. Z výsledků tohoto výzkumu realizovaného pro potřeby Ministerstva práce a sociálních věcí vyplývá, že v roce 2020 byly přibližně dvě pětiny dětí v příslušné evidenci romského etnika. Podle kvalifikovaných odhadů pracovníků úřadů je podíl romských dětí, kterým je zprostředkována nějaká forma náhradní rodinné péče, nižší než u dětí většinového etnika. Příčinu spatřují především v nedostatku žadatelů o osvojení nebo o svěření dítěte do pěstounské péče a v tom, že jen nepatrný podíl z nich je ochotný přijmout romské dítě. Důvodem jsou obavy žadatelů z nepřijetí romského dítěte nejbližším okolím a obecně většinovou společností, ale také obavy z reakcí jeho biologické rodiny a z kulturních odlišností.
Autorky výzkumu se ptaly pracovníci orgánů sociálně-právní ochrany dětí krajských úřadů (KÚ) a obecních úřadů obcí s rozšířenou působností (OÚ ORP), které požádaly o kvalifikované odhady počtu dětí (celkově i zvlášť pro romské děti), kterým byla v roce 2020 nalezena náhradní rodina, a o sdílení svých zkušeností ohledně procesu zprostředkování náhradní rodinné péče.
Téměř polovina pracovníků OÚ ORP a většina pracovníků KÚ soudí, že u romských dětí, které jsou v evidenci dětí ke zprostředkování náhradní rodinné péče, se zdravotní postižení, omezení, vývojové vady apod. vyskytují stejně často jako u dětí většinového etnika v evidenci.
Třetina pracovníků OÚ ORP a více než polovina pracovníků KÚ mají za to, že u romských dětí se častěji stává, že jejich spisová dokumentace je předána ÚMPOD, aby zprostředkoval osvojení dítěte do zahraničí.
Podle kvalifikovaných odhadů bylo k 1. lednu 2020 v evidenci krajských úřadů pro účely zprostředkování NRP celkem 6 090 dětí. Během roku 2020 bylo do evidence nově zařazeno 1 850, celkem bylo tedy u krajských úřadů zapsáno v roce 2020 podle kvalifikovaných odhadů 7 940 dětí. Prvenství zaujal Ústecký kraj s 1 100 dětmi v evidenci na počátku roku a 275 novými případy, naopak nejméně dětí evidoval krajský úřad Zlínského kraje. Vztáhneme-li tyto počty k počtu nezletilých dětí v daném kraji, pak byly v celorepublikovém průměru v dané evidenci v roce 2020 přibližně 4 ‰ dětí. Prvenství i v hodnotě daného podílu drží kraj Ústecký následován Karlovarským (8,4, resp. 7,8 ‰), nejmenší podíl byl ve Zlínském a Středočeském kraji (1,6, resp. 1,9 ‰). Počet romských dětí v evidenci krajských úřadů byl v roce 2020 nejvyšší, a to výrazně, v Ústeckém kraji (839), dále v Moravskoslezském kraji (398) a Jihomoravském kraji (370). Naopak nejnižší počty romských dětí byly odhadnuty ve Zlínském kraji (46) a Pardubickém kraji (80).
Nejnižší podíly dětí romského etnika odhadli pracovníci v Hlavním městě Praze a ve Středočeském kraji, naopak více než polovinu dětí v evidenci představovaly romské děti v Karlovarském a v Ústeckém kraji. Během roku 2020 zaznamenali vyšší podíl nově zařazených romských dětí v Jihočeském kraji (40 % v nových případech versus 27 % podle odhadů k 1. 1. 2020), naopak výrazně nižší podíl byl uveden v Olomouckém, v Libereckém a v Plzeňském kraji.
Celou výzkumnou zprávu, ze které byly čerpány výše uvedené informace, si můžete přečíst zde.
Zdroj informací: www.vups.cz