Ministerstvo zdravotnictví (Mzdrav) společně s dalšími spolupracujícími subjekty plánuje v nejbližších letech vytvořit a pilotně ověřit systém včasné identifikace/depistáže dětí v psychosociálním ohrožení, zvláštní pozornost by se potom měla věnovat dětem v nejranějším věku. Počítá s tím Implementace Národního akčního plánu pro duševní zdraví pro období 2020 – 2023. Měly by být také vytvořeny postupy pro multidisciplinární spolupráci při depistáži a následné podpoře zapojení dítěte v psychosociálním ohrožení a jeho rodiny do vhodné formy intervence ve zdravotním, sociálním a školském segmentu. Mzdrav se k tomuto kroku rozhodlo zejména kvůli tomu, že současný systém péče o děti v psychosociálním riziku není koordinovaný, přístupy a postupy jednotlivých rezortů jsou roztříštěné, a proto se stává, že dochází ke krizovým situacím v životech dětí a rodin, které by byly řešitelné, pokud by existovaly nástroje včasné efektivní adresné pomoci a koordinované mezioborové spolupráce všech příslušných aktérů na národní i lokální úrovni.
Programy zaměřené na rozvoj rodičovských dovedností
Další opatření, které má za cíl vytvořit funkční systém primární prevence v oblasti duševního zdraví, jsou specializované programy zaměřené na rozvoj rodičovských dovedností – zejména u rodin v psychosociální zátěži (rodiče s mentálním postižením, duševním onemocněním, se závislostmi, mladiství apod) s cílem snížení rizika traumatizace dětí. V rámci tohoto opatření by mělo dojít k výběru a vybavení pěti pilotních center pro program Triple P – Positive Parenting Program, které následně budou ve spolupráci s partnerem projektu The Arctic University od Tromso a australským poskytovatelem programu Triple P adaptovat program na český systém.
Odklon od zařízení institucionální výchovy ve prospěch alternativních cest
Strategie také počítá s vytvořením mechanismu prevence umísťování dětí s duševním onemocněním do zařízení institucionální výchovy, upřednostňování alternativních cest k identifikaci a naplňování individuálních potřev dětí v jejich přirozeném sociálním prostředí. Do konce letošního roku by měla být zpracovaná analýza faktického stavu umísťování dětí s duševním onemocněním do zdravotnických, sociálních a školských služeb s ohledem na příčiny, délky pobytu nebo třeba dopadů na dítě.
Mzdrav by také rádo posílilo krizová centra a služby zejména na pomoc obětem násilí, traumatu a prevence sebevražd. Chtělo by také zřídit specializovaná centra zaměřená na děti s komplexním traumatem, protože podle resortu je krizová péče pro děti poskytována minimálně, neřízeně a je zcela nedostačující.
Dalším důležitým opatřením, které se vztahuje k duševnímu zdraví dětí, je jeho podpora v rámci vzdělávacího systému. Mělo by dojít k zařazení psychosociální gramotnosti do rámcových vzdělávacích programů pro mateřské, základní a střední školy.
Zdroj informací: Dokument Implementace Národního akčního plánu pro duševní zdraví pro období 2020 – 2023